Blog

Beta se u nás doma objevila v roce 1984 a způsobila v našem obýváku doslova filmovou revoluci. Pocházela z Japonska a získal jsem jí od kamaráda, který mi ji sehnal z dovozu z druhé ruky. Stála bezmála jako třetina naší chaty v Českém ráji. Beta nebyla žádný drobeček a na její přenášení jsem potřeboval velký cestovní kufr. Betamax neboli familierně nazývaná Beta ( odkaz na logo ) byl první videosystém a průkopník domácího videa vyvinutý firmou Sony. Beta umožňovala přehrávat legálně originální nahrané kazety s filmy na vaší domácí televizi a hlavně v našich končinách tyto filmy nelegálně kopírovat a rozmnožovat na čisté speciální beta kazety. Beta byl splněný sen všech filmových maniaků a tedy u můj.

Hned zkraje upozorním, že tento článek ( a snad i jeho další části ) nebude věnován seriálu Ztraceni, ostatně viděl jsem jen 1.řadu, takže se rozhodně nemohu považovat za znalce.  Ale občas se přistihnu při opakovaném zhlédnutí nějakého staršího snímku že si marně vybavuji, kdy jsem naposledy viděl v něm hrající herce/herečku v nějakém novém filmu. A to přesto nebo právě proto, že v době vzniku tohoto filmu šli tito herci z jedné hlavní role do druhé a vypadalo to, že mají slibně našlápnuto k hvězdné herecké kariéře. Jedním takovým hercem a mým vrstevníkem, kterému bych před nějakými 20-ti lety prorokoval status herecké star a filmové stálice je dnes již téměř zapomenutý americký herec Chris O'Donnell.

V první části miniportrétu herců, kteří předčastně vyklidili pole účasti v hlavních rolích A filmů jsem psal o představiteli někdejšího Batmanovského Robina herci Chrisovi O'Donnellovi. V části druhé dám tedy v rámci objektivity prostor herečce, jejíž portréty svého času visely v pokojíčcích nejednoho pubescenta. Prvně jsem tuto herečku zaznamenal ve filmu na svém dnes již muzejním videu beta v nahrané x-té kopii dobrodružného hororu Čelisti 3. Řeč a další řádky budou věnované drobné brunetce a sympatické herečce Lee Thompson.

Do naší distribuce  se akční filmy 80. let dostaly až po roce 1989 prostřednictvím videopůjčoven, ale ti šťastnější z nás, kteří vlastnili videopřehrávače ještě za komunistů, nebo měli kamaráda s videem tyto akční klenoty již znali nazpaměť. Podobných filmových žebříčků najdete na internetu mnoho. Nebudu se tedy záměrně věnovat všem těm nejlepším '' nejkultovnějším '' filmům, které zaručeně musíte vidět, než zemřete, ale opráším svojí paměť a podívám se na zoubek tehdejším vesměs béčkovým vyhlášeným peckám. Pohledem dnešního filmového diváka mohou samozdřejmě tyto filmy vypadat prvoplánově, stereotypně, naivně, úsměvně a nudně, ale v době vzniku a v našich podmínkách navíc s puncem zakázaného ovce mělo sledování těchto akčních hitů, nahraných nekvalitních kopií originálů s přidaným amatérským rychlodabingem své kouzlo. Kdo to nezažil, nepochopí.